in dojmy

Bikiny, náboženství a konflikt

Země na křižovatce tří kontinentů: Asie, Evropy a Afriky. Místo, kde se střetávají tři náboženství: židovství, islám a křesťanství. A taky území, kde na vzdálenosti sta kilometrů zažijete tři úplně rozdílné světy. Vítejte v Izraeli a Palestině.

Přistál jsem na Ben Gurionově letišti v Tel Avivu. Přiklepli mi totiž stáž v Izraeli. Předem moc nevím, co čekat. V hlavě mám něco málo o židovství, a pár nesouvislých dat k izraelsko-palestinskému konfliktu. Chci poznat jinou kulturu a mentalitu. Těším se.

Řidič sdíleného taxi „sherut“ mě z letiště odvezl do náboženského centra Jeruzaléma. Hned další den jsem se vyrazil podívat do Hebronu. Jednoho z měst, kde izraelsko-palestinský konflikt rezonuje hodně silně. Délka celé trasy je asi sto kilometrů. Tohle bych si ve snu nepředstavil. Myslel jsem, že mě na palestinská území čeká třeba dvouhodinová cesta. Hodně jsem se proto divil, když mi po dvaceti minutách v autobusu přišla sms: „Marhaba! Užijte si vůni jasmínu a chuť oliv. Vítejte v Palestině.“ Do toho ploty, osm metrů vysoká betonová zeď a kontrolní body, kde vojáci se samopaly prohlížejí auta. Tak tohle jsou ty kontrasty, o kterých jsem slyšel…

Summer jam v Tel Avivu

Tématu náboženství a izraelsko-palestinského konfliktu se při cestování v zemi můžete vyhnout, ale jen pokud se bude zdržovat pouze v Tel Avivu – živé metropoli s plážemi, promenádami, výbornou kuchyní, kluby, širokými bulváry, mrakodrapy, zelení, Bauhaus architekturou a parádními veřejnými prostory. Tohle město jsem si rychle zařadil ke svým nejoblíbenějším.

Proudloužený víkend tam nebude moc jiný než třeba v Barceloně. Ortodoxního žida na ulici nepotkáte, bez znalostí významu slov „šabat“ a „košer“ se klidně obejdete. Klip k songu Summer jam se sice odehrává v Miami, ale holčiny v bikinách a svalovci na hrazdě mi Tel Aviv dost připomínají. Vyhlášená je i tamní kavárenská kultura a start-upový boom. Waze je tam mezi taxikáři synonymem pro GPS. Tuhle firmu, která vyvíjí uživateli poháněnou navigaci před časem získal Google za miliardu dolarů. Jeden z mnoha úspěšných příkladů. Přečtěte si Start-up nation.

Pláž Gordon v Tel Avivu

Pláž Gordon v Tel Avivu

Do svatého města za lekcí náboženství a historie

Za třičtvrtě hodiny jste z Tel Avivu v Jeruzalému, který je svatý pro židy, křesťany i muslimy. Podle náboženského vyznání je rozděleno i jeho staré město. Kromě židů, křesťanů a muslimů mají svou čvrť i Arméni, na počest toho, že jde o nejstarší křesťanskou zemi světa. Historie a spiritualita tam opravdu dýchá. Chrámy, kostely, synagogy i mešity s minarety. Ortodoxní židé v černých oblecích s kloubouky nebo jarmulkou či kipou (pokrývka hlavy) a pejzami (kudrnaté copánky), arabové s kefijami na hlavě, a k tomu křesťanští kněží a faráři. Na takovouhle směsici člověk jen tak nenarazí. Můžete pozorovat židy modlící se u Zdi nářků, muslimy u Al Aksy nebo křesťany v Chrámu Božího hrobu. Vše pár set metrů od sebe.

Vliv náboženství se rozléhá i za hradby starého města. Ultraortodoxní židé mají svou čtvrť Mea Shearim, která vyvolává pocity cestování časem. Všichni v černém, v dlouhých oblecích, spěchající ulicemi, které jsou plné nápisů v jidiš. Jako turisté jste očividně dost nápadní. Musíte chodit decentně oblečeni a fotit jen na tajnačku.

V pátek před západem slunce se život ve městě zastaví. Zavřou obchody, nejezdí tramvaje, oběd si nedáte ve většině restaurací, na ulici potkáte minimum aut. Začal šabat, den odpočinku.

Pokud se dáte do řeči s někým místním, druhá nebo třetí otázka obvykle bude: „Jsi Žid?“ nebo „Jsi věřící?“. Náboženství a Jeruzalém k sobě zkrátka neoddlělitelně patří. Samotného mě to donutilo si od babičky půjčit vydání Biblických dějin z roku 1936 za 13,50 Kč a poctivě přečíst, abych si dopnil znalosti.

Arabská čtvrť ve starém městě Jeruzaléma. V pozadí Chrámová hora.

Arabská čtvrť ve starém městě Jeruzaléma s Chrámovou horou v pozadí

Židé modlící se u Zdi nářků

Židé modlící se u Zdi nářků

Přes zeď a plot do Betléma

Další půlhodinu až hodinu v autobuse a jste v Betlému, Ramalláhu nebo třeba Hebronu, prostě na Západním břehu Jordánu (anglicky West Bank, spolu s pásmem Gazy společně tvoří Palestinskou autonomii nebo samosprávu). Tady teprve přichází exotika, kterou jste mohli ochutnat ve východním Jeruzalému a arabské čtvrti jeho starého města. Troubení aut, tržiště, vodní dýmky, snědí arabové, křik a dotěrní prodejci suvenýrů. Chutné dezerty a jídlo dvakrát levnější než v Izraeli. A bohužel taky realita všedního dne, vojáci se samopaly a bariéra tvořená povětšinou plotem a částečně osm metrů vysokou betonovou zdí, která tohle území odděluje od státu Izrael. Podle představitelů Izraele vznikla, aby zabránila teroristickým útokům. Podle Mezinárodního soudního dvora porušuje Izrael její výstavbou mezinárodní právo.

Na mnoha místech uvidíte grafity s nápisy jako „Free Palestine!“ nebo „We will return!“. Odkazují na to, že velká část obyvatel Západního břehu dříve žila na území dnešního Izraele. Ovšem spolu s vyhlášením nezávislosti tohoto židovského státu v roce 1948 nastal exodus, který Palestinci označují jako Nakba – katastrofa. Stovky tisíc jich musely odejít ze svých původních domovů a mnoho z nich skončilo v uprchlických táborech na Západním břehu Jordánu jako je Aida v Betlému nebo Balata v Nablusu. Dnes Palestinci žijí pod vojenskou kontrolou Izraele a životní úroveň tady není zrovna vysoká. HDP na hlavu je asi 11x nižší než v Izraeli.

Zaklepu, ale při cestování po Západním břehu Jordánu jsem si připadal stejně bezpečně jako kdekoliv jinde.

Osm metrů vysoká zeď, která odděluje Izrael a Západní břeh Jordánu

Osm metrů vysoká zeď, která odděluje Izrael a Západní břeh Jordánu

Kontrola izraelskými vojáky v Hebronu

Kontrola izraelskými vojáky v Hebronu

Izrael je mnohem víc než jen Tel Aviv, Jeruzalém a Betlém. Tahle západovýchodní osa ale ukazuje kolik kontrastů a rozdílů tam lze zažít na stejné vzdálenosti jako je půlka cesty z Brna do Prahy.

 

Write a Comment

Comment